Prodejna VIDEOKAMERY CZ se přestavuje za provozu…
Prodejna firmy VIDEOKAMERY CZ působí na jedné z hlavních tramvajových tepen už 24. ROK! Důležité spojnice centra s většími i menšími čtvrtěmi se často nazývají třídy a také ulici Minské se tak říkává. Kamennou základnu máme necelé dva kilometry od pomyslné čáry původních městských hradeb, v části Žabovřesky. Čtenáři z jiných končin naší České zemičky většinou vědí, že třebas tramvaji se u nás říká Šalina nebo Šmirgl a že jedno z nejkrásnějších měst na světě má dokonce svou vlastní slangovou řeč. Dnes ale spisovně naznačíme, proč přechodně vydáváme méně článků a jak pokračuje „perestrojka“ naší kamenné prodejny za provozu… 
Na sklonku roku 1993 objevil autor dnešního textu (Petr Jelínek) výborně umístěnou sympatickou prodejnu ve skvělé bonitní čtvrti. V první fázi musel s kolektivem vyprodat statisícové zásoby módních doplňků, kalhotek a punčocháčů i dalších libůstek, které byly součástí dohody o nabytí fešáckých prostor. Raketový nárůst zájmu o opak univerzálního sortimentu tehdy překvapil i samotného strůjce myšlenky takové oborové speciálky. Kdo si pamatuje časy prvních (dejme tomu) 5-10ti let po tzv. revoluci, ten ví, o čem píšu: v době cen piva s postupnou vzrůstající křivkou od 2,50 Kč (1984 až 1993) k šesti korunám (1999) nebyl pro výdělečnější lidi problém utratit za analogovou kameru klidně 50-70 tisíc! Za úvodem ještě asi doplním, že dnešní článeček bude spíše popisem historie a významu naší kamenné základny do současnosti, než nějakým sdílením nových informací z oboru. To znamená, že všem, co hledají zajímavosti nové sezóny našeho oboru, doporučíme spíše trpělivost a případnou návštěvu těchto stránek příště - novinek je ostatně v ranku videokamer letos zatím poskrovnu…
V prvních letech bylo jakousi atrakcí v naší prodejně velké modelové kolejiště rozchodu TT, kde sice nebylo moc domečků, nádraží či zajímavých detailů, ale téměř TŘI roky na to koukalo 10 videokamer ze speciální hrazdy od zámečnických mistrů, kteří tenkrát zvládli i výrobu stativových hlav. 
Kamery tedy snímaly kolejiště a propojením kabeláží do zavěšených monitorů na dalším výrobku zámečnického řemesla se mohl každý návštěvník pokochat obrazem a vyzkoušet si funkce jednotlivých přístrojů. Na přelomu let 1996/97 jsme zavedli nejen počítače coby skladové hospodářství, ale hlavně jsme otevřeli druhou prodejnu na Lidické ulici a rozšířili atrakce o stavebnice Lego (Lidická 14 ->) nebo zcela předělali modelový svět TT na stejný Lego-systém za výlohou na Minské 37. Stáří či spíše vyspělost a odolnost stavebnic, které právě čistíme a sestavujeme do pestré varianty při přestavbě, je asi dostatečným důkazem o kvalitě stavebnicové značky Lego, byť nikoli za lidové ceny. Mimochodem: prodejnu v Lidické ulici (viz mini-foto v textu) jsme opouštěli po 4 letech se zármutkem na konci roku 2000… 
Shodou časových okolností se prakticky současně s rozlučkovým zápasem Petra Švancary za Lužánkami uzavřela na dlouhých 14 měsíců celá třída Minská-Horova a pro nás to znamenalo průšvih. Polohou u začátku uzavírky se sice naše prodejna neocitla ve stejných problémech jako většina provozoven na 1,5 kilometrovém úseku, který se rekonstruoval, ale citelný zásah to byl. Nezanedbatelnou výhodou byla pro naši obslužnost boční ulice kolem naší delší výlohy Mezníkova, která zůstala průjezdná až k nám. To pamatují stovky zákazníků, jimž jsme nakonec dělali telefonickou navigaci, což bylo hlavně pro přespolní velmi praktické. Po mnoha konzultacích v kolektivu, s obchodními zástupci hlavních značek našeho oboru i dlouhém zvažování variant, jsme se rozhodli letos zásadně přestavět naši kamennou speciálku, s důrazem na volnější prostor pro tzv. WorkShopy, ale také na zatraktivnění prodejny zvenku i zevnitř. Součástí plánu je nejen úprava stavebnicové výlohy s rozsáhlým systémem Lego, jeho větší rozpohybování a nasvětlení, ale především zvětšení prostoru, přemístění pokladny a stojanů s blistry (balení zboží se závěsy na háčky) naproti vstupním dveřím, vytvoření hlavního koutu prezentace naší techniky a střihové sestavy (viz dále) s předváděcím (40“) a počítačovým (26“) monitorem; a v neposlední řadě i umístění sestavy z Muzea videokamer do hlavní „tramvajové“ výlohy a příslušejících vitrínek…
Velký kancelářský komplet stolu se Střihovou soustavou a „Archivačním“ pracovištěm jsme si nechali vyrobit na míru u mistra-stolaře z obce za okrajem Brna. Na doprovodných obrázcích jsou patrny mj. i oba speciální držáky na monitory - u pokladny a právě na velkém kancelářském stole - které si vybral kolegy Milan a šéf mu vyhověl, protože ani cenově to nebylo nic strašného. Zmíněné Archivační stroje jsou umístěny ve skříňce s důmyslným propojením a představují vcelku logicky videokameru systému Digital8, videorekordéry VHS, DVD-rekordér se vstupem Fire-Wire a další alternativy, z nichž stojí za zmínku náš „vozový park“ videokamer S-VHS s adaptérem VHS/VHS-C a samozřejmě nepostradatelná kamča mini-DV v super stavu k archivaci nejpoužívanější pásky digitálního období od roku 1995. Připomeňme odkaz na tyto naše služby a zmiňme ještě sestavy krásných Lego-stavebnic, které máme v úmyslu dát dohromady a vylepšit světelnými a pohyblivými efekty…
Součástí VELKÉ stavebnicové sestavy Lego výrobního sortimentu přibližně z let 1996-2002 je hned trio hlavních vlakových kolejišť. Osu celé parády tvoří pohyblivé soupravy jakéhosi rychlíku nebo spíše příměstské jednotky ve žluté barvě. Pak je tu šedá lokomotiva s vagóny, vyhlížející jako klasika na způsob dodnes jezdících typů u ČD (tuším, že kolega Milan z ní zrovna dělá šedý "pantograf"). A do třetice je zde pak jakási "dieselová bruknová“ mašina s nákladními vagóny coby hnací stroj, mající centrální kabinu a na obě strany kapoty strojového vybavení. Zmíněné vlaky jsme rozdělili na dva hlavní ovály s tunely (polystyrenové bloky), nádražím a doplnili je vysutou „planetární“ zubačkou - coby jakéhosi sci-fi vláčku na pilotové dráze, která je poháněna ozubnicovým semknutím pojezdové kolejnice. Visutý vláček si pro hlavní pohon musí vystačit s napájením nabíjecí 9V-baterií, již si vozí ve vlastním vagónku. Přejděme k větší a viditelnější části „stacionárního“ Lega, tedy stavbám. Dva hrady pochází z produkce let 1997-99: my jsme je tu umístili na polystyrenové bloky a doplňujeme všemi rytíři i doplňky, které máme k dispozici. Historické části (při pohledu z ulice) patří tedy levá strana a směrem na pravobok se pak oko natěšeného fanouška Lega potěší hafo základnami a komplexy: policejní, hasičská i servisní stanice plus benzínka je korunována letištěm, velkou sadou raketoplánu a dalšími atrakcemi, nutno vidět…
Něco dodat se závěrem dneší aktuality? Kamenných prodejen ubylo až na hranici blízko nuly. Dokonce jsou nyní prý ohroženy nebo se skutečně zavírají i velké řetězce s elektronikou, zatím snad jen prý v zahraničí. A že nám snad každý den zákazníci sdělují, že to NENÍ DOBŘE, tak "držíme". Držíme pomyslnou STRÁŽ specializace a odbornosti, kdy si každý může svoji vysněnou kameru vyzkoušet, nechat si (dobře) poradit a hlavně si za své peníze může cokoli koupit a fyzicky odnést, bez objednávání s čím dál relativnější úsporou. Za naši firmu VIDEOKAMERY CZ můžeme slíbit, že se pokusíme udržet vlastní chuť pokračovat co nejvíce naživu. HOWG...
Za VIDEOKAMERY CZ sepsal a výjimečně si i nafotil nebo použil kousek vlastního archivu z Webu Petr Jelínek.