Recenze: Sony FDR-AX53 a srovnání s konkurentkami...

Tato recenze tu mohla být už letos na jaře, ale její dodávky brzdil živel v Japonsku. A nakonec popíše-li se něco, s čím jsou už zkušenosti, bývá to asi spíše k užitku. Nuže: drahé čtenářky, zvídaví čtenáři, Správce Webu Petr Jelínek dnes přidává recenzi nádherné videokamery, s doplněním postřehů více nadšených uživatelů tohoto STROJE i srovnání se dvěma hlavními (cenově i funkčně) konkurentkami. A místo poplatku za naše dlouholeté zadarmové know-how je tu (dobrovolný) klik do našeho Šopíku, jehož prodejní čísla utěšeně rostou... 

Dnes jsem chtěl bez otálení přejít rovnou k popisu krásné macaté brunetky, ale nedá mi to se nezmínit o původu této řady a zkušenostech s předchůdkyněmi dnes představené mašinky. Už před dvěma roky jsem recenzoval „dovolenkovou kočku“ s projektorem a následně obdivoval i její nástupkyně „bez P“ a „s Péčkem“ (onen projektor) AX33/AXP33. A přiznám se, ač jsem byl sám zpočátku ostražitý, promítací vymoženost se mi MOC líbila a ztráta možné volby této finesy mě překvapila i mrzela. Nutno doplnit, že se bavíme stále i v nejdražších érách těchto typů okolo třiceti tisíc korun, možná o fous více s „promítačkou“. PÉJÉ810tka se mi držela fantasticky, shodně jako dobře padly do ruky Třiatřicítky (s PÉ i bez), ale pro současnou řadu bych už obdiv asi nepoužil. Třiapadesátka má boky jako skříň (je macatá ) a do menší až střední ruky už nepadne „jako ulitá“; tedy jako předchůdkyně. Ale tohle doporučuji vyzkoušet: pro pořádnou chlapskou pracku to může být akorát… 

Sony FDR-AX53 (< - náš E-shop) má snímač CMOS Exmor R® typu 1/2,5 s celkem 8,29MPx; a to za objektivem s 20tinásobným optickým zoomem, kdy nejširší ohnisko začíná na přepočtu 26,8 mm. Nenápadně menší senzor a dvojnásobně větší zoom oproti předchozí AX33tce může být výsledkem geniality vývojářů, konkurenčního boje s Foto-Bossem (byť tam tušíme, že se spolupracující firmou žádný boj nezuří ) nebo kdovíproč a zač, ale jisté je, že uživatelsky mašinka O DOST povýšila. A jak píšu v předchozích souvětích, zvětšování dokládá i třebas průměr závitu objektivu pro doplňky: PJ810 má 46 mm, AX33 už 52 mm a AX53 dokonce 55 mm. Kompaktnost přístrojů jde logicky ruku v ruce s rozměry. Přidám tedy míry a hmotnosti: 73 x 81 x 167 mm (zaokrouhleno) a 635 gramů včetně baterie ze základní sady. PJ810 i s promítací finesou má 68 x 73x 134 mm a 460 gramů (jen tělo) a pro AX33 a AXP33 platí údaje 71 x 79 x 155 mm a 700 g včetně AKU ze sady, respektive 725 gramů s projektorem. Viditelně jsem narazil na paradox: rostoucí míry nemají za důsledek absolutní navýšení hmotnosti, přestože bych si původně tipl, že Třiapadesátka bude ze zmíněných strojků kvůli macatosti i nejtěžší…

No nic, jděme na zbývající technická data. Sony FDR-AX53 má mimo všechny vymoženosti optický stabilizátor s 5tiosým aktivním režimem (viz dále), výklopný LCD-panel je dotykový, s úhlopříčkou 7,5 cm (Sony píše „typ 3,0“ a už ani nepíše palce) a má 921.600 bodů, což je shodně s PJ810 i dvojicí AX33/AXP33. Hledáček je jako typ 0,24 s 1,155.200 bodů, což opět odpovídá shodě s Třiatřicítkami, ale se liší od 810tky (0,5cm, typ 0,2; 201.600 bodů). Autor textu připomíná, že jako hledáčkový kameraman neměl s 810tkou ŽÁDNÉ problémy, co do přehlednosti obrazu při natáčení u „Dovolenkovou kočkou“ čili ostrosti pro oko, přestože je vidno z technických dat, že PJ810tka má hledáček menší a s pouze přibližně jen pětinou obrazových bodů oproti následovnicím či současné Třiapadesátce. K zobrazovačům bych si ještě dovolil vytknout detail „mučící očnice“, jejíž plastová koncovka se jeví doslova protichůdně vůči cenové kategorii dalších zmíněných videokamer (řešit umíme)…

Prstenec manuálních řízení je dosti úzký a bez doplnění kutilské clony, o níž se tu také psalo, je praktičnost používání prstence HODNĚ na hraně. Respektive: prsty mohou při ovládání sklouzávat do záběru, což je logicky nepříjemné. Možnosti volby funkcí prstence jsou vcelku rozsáhlé, ale samozřejmě omezují pouze zvolení jediné funkce a tudíž obsazení kroužku pro: ZOOM, ostření, expozici, clonu, expoziční čas, funkci AE Shift a režim posunu vyvážení bílé. Každá ze zmíněných funkcí se volí jednoduchým způsobem: delším podržením (stačí zhruba půl vteřiny) tlačítka MANUAL vyroluje na displeji svislý seznam nabídky ručních řízení a otáčením prstence se zvýrazní patřičná funkce. Potvrzení proběhne opět stiskem čudlíku MANUAL a do další volby nebo zrušení má prstenec svoji funkci. Samozřejmou možností pro uživatele je vyřazení ručního módu do automatu anebo prostě nesahat na prstenec, nechci-li manuál. LOGICKY s pamětí zapnuté funkce, protože třeba při najetí zoomu se zvoleným manuálním ostřením stroj prostě nezaostří (fokus je blokovaný), což může být i efektní…

Ergonomie a přípojné zdířky. Normálně by mě asi nenapadlo spojit tato témata do jednoho odstavce, ale u této kamery jde o rozpor či spíše souvislost, takže jděme na to. ERGONOMIE této videokamery je VÝBORNÁ, až na detaily. Pomiňme, že za pořizovací cenu 26-30 tisíc lze obdržet i klasičtější kolíbku zoomu a neplísněme vývojáře za titěrnost regulace dioptrií pro oko, protože HLAVNÍ EXCESY jsou jinde. První, u nějž si nejsem jist - jak jsem psal už i v jiném článku - jestli si kdy konstruktéři Sony něco natočí po práci - je osazení VELMI DŮLEŽITÝCH zdířek pod ruku, vsunutou do zápěstního řemene! Fakticky se tak znemožní použití externího mikrofonu nebo napájení externím zdrojem (tzv. powerbankou) v terénu bez stativu (na němž to asi nevadí). Ano, pravoúhlý JACK-samec mikrofonu to částečně řeší, ale zůstává ono ALE. Ovšem druhým detailem je doslova VRAŽDA ergonomie: čtenář jistě pochopí komplikace držení stroje po odklopení krytky botičky: tam, kde se opírají prsty pravičky kromě ukazováčku - ten většina lidí mívá pro ZOOM - je obří místo, kde se může nacházet doplněk coby nasazený mikrofon či světlo (viz níže), ale MUSÍ tam být prsty: tedy logicky je tu pro ně jediné místo…

Kvalita obrazu a všechny možné módy tzv. FULL-HD jsou shodné s předchůdkyněmi; a já si zase trochu rýpnu do fenoménu 4K. Prvním pohledem budiž dostupnost nahrávek v tomto formátu (módu, kvalitě, jak kdo chce). Když jsme obdivovali - od r. 2005 - vysoké rozlišení HDV (na pásky miniDV, tehdy od prvničky Sony HDR-FX1), nebylo možno pořídit takovou kvalitu NIČÍM jiným, než právě videokamerou HDV. A o prezentaci na TV-zobrazovačích se těžko diskutovalo, aspoň ze začátku, když vzpomenu, že i platforma HDMI se vlastně teprve zaváděla a ani profi-verze Sony HVR-Z1 neměla tuto zásuvku, stejně jako třeba maloobchodní prvotina HDR-HC1. Pro novinku 4K tedy platí stejná nedostupnost, ale hlavně stejná "palogika" pro praxi: komu to budu zpracovávat a kdo to ode mě bude chtít? Na čem si to přehraje, jak vůbec rozezná a ocení běžným okem rozdíl mezi "jen Full-HD" a 4K? A do nějaké doby většího rozšíření v "honbě za megapixely" - tedy všech součástí home-videořetězce - bude nejspíše fenomén 4K jen vějičkou pro další (větší?) finanční výdaj a hnacím motorem výrobců elektroniky...    

Určitě jedním z nevětších pozitiv Sony FDR-AX53 je VYNIKAJÍCÍ STABILIZACE OBRAZU, která je popisována jako inteligentní pětiosá. Už výše zmíněná "Dovolenková PJ810" měla skvělou stabilizaci a nástupkyně nezůstaly pozadu. Navíc má vzhledem k nárůstu zoomu CO ke stabilizování! Skvělý obraz a dobrý zvuk jsem předpokládal také, ale právě na ten deklarovaný zvuk jsem se zaměřil. Jsem totiž součástí velké rodiny, kde se dodržují tradice zpívání koled o Vánocích a byl jsem zvědav, jak si poradí vestavěné mikrofony s nikoli falešným zpěvem, nadto i takzvaným kánonem (tady nikoli chybně psanou značkou elektroniky ). Musím uznat, že jsem to předpokládal slabší, ale samozřejmě nelze očekávat zázraky od sestavy mikrofonů na ploše padesátikorunové mince…

Finesy a fičury popisovaného modelu FDR-AXC53. Snímač, ZOOM a stabilizaci už jsem zmínil. Na českém Webu deklarované "Rychlé inteligentní automatické ostření (AF)" je stejně nejisté po rychlém najetí na detail, jako se projevuje u jiných videokamer, umocněno případným slabým osvětlením scény. Zvuk zkusím šoupnout hned po svátcích sem pod článek do ukázek. Funkci "Trimming playback" bych si klidně dovolil přeložit jako "přehrávání výřezů" (detailů) a líbí se. Na Full-HD televizoru nechá totiž oříznout obraz ze 4K ve zvoleném detailu a přehrává tak třebas jen obličej dítěte z jinak široké scény. Funkci "Vysokorychlostní záznam pro zpomalené filmy" už na stránkách českého Sony popisují česky, ale zase k němu nepíšou vůbec nic. Nebudu se v tom patlat: vyzkouším hned na dalších strojích v lednu a šoupneme to sem v aktualitě. Téma pro závěrečné odstavce je dáno v nadpisu: srovnejme výkonnostně a cenově podobné videokamery hlavního tria výrobců mezi sebou, co nám vyjde… 

Srovnání s konkurentkami s puncem selského rozumu. Zvolili jsme cenově a výkonnostně podobné videokamery Canon HF G40 a Panasonic HC-VXF990. Schopnosti transfokátorů jsou v podstatě shodné, manuální možnosti také a výbava jakbysmet. Canon i Panasonic mají gumovou mušli na hledáčku, Sony plastový "bazmek". Canon i Sony mají prstenec manuálů na objektivu, Panasonic nikoli. Canon i Panasonic mají elegantní sluneční clonu (na VXF990 je tadyhle), Sony nikoli. Canon má jako jediný kolíbku zoomu a LOGICKÉ uspořádání prostoru pro prsty na horním šasi (botičky) a je osamocen i v možnostech DVOU BOTIČEK (univerzální vpředu a inteligentní vzadu). Ale jako jediný NEMÁ MOŽNOST NAHRÁVÁNÍ ve 4K, o čemž už bylo zmíněno dosti. Na přelomu roků 2016/2017 navíc platila situace nedostupnosti náhradních akumulátorů v tzv. replikách pro Panasonic: levnější řešení bylo možné pořídit pouze pro Sony a Canon. No a pro Canon HF G40 ještě hovoří jedno "extras" navíc: jako jediný ze srovnávané trojice má DVA SLOTY na paměťové karty! Jednou z dalších odlišností, kterou ale nevidím jako problém, je absence kontaktů v jinak standardní botičce u kamery Panasonic. Je to zjevně dáno tím, že firma neprodukuje patřičné doplňky s tímto propojením a nepotřebuje to (zaplaťpánbůh za standardní rozteč ližin a bez fórichtuňku)...

Shrňme to. Sony AX53 je VYNIKAJÍCÍ VIDEOKAMERA ve své kategorii (dejme tomu) 26-30 tisíc korun. Mnohé detaily nemá tak chvályhodné neboli pozitivně vyřešené, jako další z konkurentek, ale v zásadě jí nic nechybí a zásadní vady ergonomie jí uživatel buď promine nebo bude "prskat" a užívat stroj s nutnou tolerancí. Ze všech tří dnes srovnávaných kamer je uprostřed s většinou parametrů; a to včetně délky (Canon 231mm, Panasonic 163mm, Sony 167mm) nebo hmotnosti (C má 900g, P udává jen tělo 396g, S 635g). Závity objektivu: C 58mm, P 49mm, S 55mm. Pro většinu nenáročných fajnšmekrů dozajista vyhoví ve většině požadavků. Fajnšmekr totiž nemusí být jen nadšeným poloprofíkem, ale často používáme tohle označení pro kupující, kteří chtějí slušný stroj za slušný peníz a přitom také (podobně jako u aut) nevyužijí každý den každý detail z příplatkové výbavy. A když už jsme u těch automobilů, Sony AX53 má výborné dílenské zpracování, shodně s dalšími dvěma mašinkami z trojice solidní výkon a ani náročnějšího uživatele v hlavních rysech nenaštve. Jen jsme dnes holt upozornili na slabší (ale i silnější) stránky, s čerpáním zkušeností uživatelů, kteří jž tuhle macatou dámu vlastní. HOWG...

Sestavil Petr Jelínek, fotodokumentace Milan Navrátilík, pro čtenáře Webu VIDEOKAMERY CZ, copyright...

P.S.: Autor recenze si právě sbalil s sebou domů kompaktní Panasonic HC-VXF990, že prý na přezkoušení...