Každodenní drobnosti… část 8.
Köln je obrovské průmyslové město ležící na řece Rhein a má téměř milion obyvatel (rok 1995: 964.000). Vystavovatelský komplex tvoří několik budov vzájemně propojených - jedním z průchodů je i dlouhý nadzemní tubus s pojízdným chodníkem („eskalátor naležato“). Z plánku výstaviště se dá napočítat 8 různě velikých budov, které jsou rozděleny na 14 výstavních pavilonů. Náš reálný čas na prohlídku celé výstavy Fotokina byl pouze 6 hodin(!) - proběhnout alespoň jednou všechny pavilony a vybírat si ještě zajímavosti příslušné našemu oboru bylo téměř nad naše (lidské) síly… Přesto jsem nasbíral vědomosti a prospekty, které budou materiálem (doufám) několika zajímavých povídání…
Digitální super-veletrh Fotokina byl obsazen opravdu zvučně - zejména v oboru analogové a digitální fotografie tam zřejmě nechyběla žádná ze světových firem. Největší výstavní plochu měl zřejmě Kodak, ale jeho průchozí pavilon působil spíše jako tzv. „Imidžák“ (jak se vyjádřili čeští kolegové)… Ani žádná z dalších velkých firem „digifoáků a příslušenství“ se nemusela stydět: například zeleno-zelený Fujifilm nebo červeno-bílý Canon byly zastoupeny více než velkolepě… Obrovské nebo alespoň velké (přiměřeně k významu) stánky měly na Fotokině jak všechny „hlavní“ firmy: Panasonic, Sony, Olympus, Pentax, Nikon, Minolta, Ricoh, Agfa, Samsung, Casio, Konica, Hevlet-Packard atd., tak i tzv. „vedlejší“ firmy oboru (foto, software a příslušenství): tedy třeba Tamron, Hama, San-Disk, Epson, Sigma, Kyocera, Leica, Vanguard, atd. Ale nezanedbatelné stánky co do poutavosti (pro náš obor) byly v Kolíně i takové, jako třeba Ewa-Marine, Sea&Sea, atd. (viz obrázek zde).
A co ještě k tomuto „1.dílu o Fotokině“? Především to, že vlastní veletrh digitální techniky Fotokina je pořádán jednou za dva roky… Hlavní „atrakce“ celého veletrhu jsou popisovány ve větších článcích na našich stránkách, ale zde chci zmínit alespoň základní novoty, jež jsou často diskutované vnímajícími konzumenty: rozhodující novinky ohromující odbornou veřejnost představovaly především neskutečně „parametrické“ přístroje firem „na špici“: Japonský Canon představil coby „hotovku“ digitální fotoaparát se snímacím C-MOS-čipem 11,2 milionu! pixelů s názvem EOS 1Ds… Tato digitální profi-zrcadlovka má velikost snímacího C-MOS-čipu stejnou, jako je kinofilmové políčko (24 x 36 mm) a je tudíž zcela profesionální svým užitím (nejlépe ve fotoateliérech) a kompatibilní se všemi objektivy „EF“ firmy Canon… Skutečnou (datovou) velikost fotografie v nejvyšší kvalitě ze (zatím) nejbombastičtější digitální zrcadlovky všech dob se mi nepodařilo udělat (a tedy ani zjistit datový objem)…
Protože moje „domluvená technická podpora“ (ředitel „F-V“ Canon CZ) neměla v rozhodující chvíli vůbec čas pro moji snahu „zneužít“ EOS1Ds, nepodařilo se mi nevyplnit moje přání - vložit moji CF-kartu do supernovinky a vyfotit aspoň jeden snímek v nejvyšším rozlišení (pro zajímavost anebo prezentaci na našem Webu…). Ani němečtí kluci předvádějící přístroje firmy Canon pro mě neměli jaksi dost pochopení… Přestože se domluvím německy vcelku pohodově, pokus o vysvětlení vztahu s firmou Canon CZ Praha kvůli požadavku své propagační digitální giga-fotky jsem raději neabsolvoval…
Canon toho ale nabízel mnohem více! A troufám si říci, že i mnohem více ve srovnání s (rozhodující) konkurencí… Namátkou uveďme standardní řadu videokamer systému mini-DV MV-500 až MV-550i, dále řadu miniaturních mini-DV kamer MV5i a MV5iMC, které jsou dnes výrazně úspěšné jako nejmenší mini-DV kamery světa (a mají vcelku rozumnou cenu)… A hlavně uvedením čerstvých novinek bodoval jako málokterý výrobce: videokamery Canon MVX2i a tříčipová XM2 jsou přesně to, nač byl odborný svět opravdu zvědavý: zatímco o tříčipovém modelu XM2 jsme už podali základní technické informace na našich stránkách, model Canon MVX2i by se mohl stat zdokonalenou “modlou” toho, co lze za relativně rozumné peníze nabídnout lidem, kteří hledají nejvyšší kvalitu “příruční videokamery” a příliš jim nezáleží na pořizovací MOC – tedy: pokud dostanou právě to, co tato nová “princezna” nabízí. A co vlastně nová princezna nabízí?: Kromě všech vymožeností výchozího modelu (MVX1i) v čele s optickým stabilizátorem obrazu, ukládáním fotek na SD-card a snímacím čipem 1,3 Mega-pixelů má novinka výrazně menší tělo (ale současně má také menší průměr závitu (podle všeho to vypadá na míru 34 mm) a tedy “díru do objektivu” s trochu diskutabilnějším výsledkem v nedostatečném osvětlení… Vše ale ukáže až praxe…
Digiveletrh v Kolíně ale zdaleka nebyl jen o „digikamerách“ či „digifoácích“. A nebyl také zdaleka třeba jen o firmách Canon, Sony, Panasonic nebo ostatních velikánech spotřebního průmyslu... Pouze čas potřebný ku psaní bude omezujícím faktorem pro nové informace o největším svátku digitálních i analogových fotografií v Německém Kolíně (nad tou velikou řekou) a zase slibuji všem čtenářům nové a nové informace z ohromujícího svátku nejpokrokovější techniky… Petr Jelínek