Nejmódnější text Webu: kameramanův BOJ se zimou

Publikováno: 31. 1. 2017
Autor: VideokameryCZ

Body

Web obchodní firmy VIDEOKAMERY CZ umí různá témata. Historie stejnojmenných stránek sahá opravdu hluboko do 2. půlky 90. let, ale vzpomínky nechejme ležet v pomyslné kronice. Většinový autor a stoprocentní editor všech zdejších textů Petr Jelínek stvořil za MNOHO LET se svým kolektivem například popisy podvodních pouzder (souvislost jasná), mobilních telefonů (souvislost okrajová?) nebo třeba notebooku (souvislost chlubivá... ), ale co se chystá popsat dnes, to by čekal málokdo. Snad (tedy já doufám) žádné téma, týkající se našeho oboru a mající věcný obsah, se asi nemusí zatratit. Kameramané, turisté, lyžaři nebo pejskaři, koňáci a vůbec všichni, kdo musí za sportem nebo jakýmikoli aktivitami prostě ven i v zimě, představuji svůj BOJ se zimou - jakožto hodně dospělý muž (viz níže), který NECHCE sakra TRPĚT ZIMOU nikdy UŽ…

Přiznám se, že jsem tento odstavec několikrát změnil a nakonec jej pojal co nejuniverzálněji. PLNĚ aktivních lidí s pěti a více křížky za krkem žije čím dál víc. A i když mohou třeba chodit do posilovny a dát si bicykl-trasu klidně přes 100 kilometrů, věk obvykle začíná způsobovat různá omezení někdejší pohody jako (například) nedokonalá prokrvení. Na prokřehnutí končetin nemusí tělo dospělejších lidí reagovat stejně rychlými reakcemi proti pocitům zimy či mravenčení prstů a komfort sportu nebo třeba ovládání různých přístrojů, jež vyžadují hmatové senzory v kondici, může být ohrožen. Promrzlé nohy zmíním před závěrem povídání, protože i pro tyhle extrémy jsem měl v rámci venkovních zápasů hokejové Komety loni v lednu chytrá řešení. Účelem dnešní „recenze“ je sdělení. Chci se podělit jako zástupce dospělejší části čtenářů o svá řešení, JAK přežít třeskutou zimu, již se nám letos dostalo, tedy to v roli kameramana neboli člověka, který se nemůže chodit „furt schovávat“ do tepla…

Před vlastním popisem fascinujícího módního doplňku se ještě zmíním o jedné akci, kterou již v roce 2010 měl jako náplň jeden z tzv. WorkShopů: totiž natáčení (každoroční) rekonstrukce Bitvy u Slavkova. Tehdy šlo o 205. výročí a v onen památný sobotní den bylo sice krásně, ale teploty přes den dávaly pěkných -12°C. Bylo tam tehdy tuším přes tucet HDV-videokamer, až na dvě výjimky tedy páskové stroje. Dávné instrukce říkávaly, že pásková mechanika NESMÍ venku promrznout a pak se s oroseným mechanismem zapnout třeba po příchodu do tepla. Ano, tak nějak to je; a přesto si pamatuji provoz někdy v roce 1994 tehdy vyspělé mašiny Hi8 v -27°C: dokud ji nevypnu, vlastní provoz jaksi udržuje strojek „tepelně“ při životě. Konání v rozporu s návodem to určitě bylo, ale dnes už to není důležité. Nakonec ani dnešní kamery bez složité hodinářské mechaniky nejsou bez problémů použitelné po onom přesunu vymrzlého strojku z venkovní zimy do teplé místnosti: orosený objektiv je třeba tím omezujícím jevem. Současné videokamery všech úrovní už vydrží tedy docela hodně, ale co vydrží člověk?

Starší kluci vždycky říkali, že PŘED ZIMOU SE MUSÍŠ CHRÁNIT OD NOH. Řešení tepla v botách zmíním, jak už jsem naznačil, před závěrem. Teď ale začnu s tím důležitějším nářadím kameramana, tedy rukama (vtipálkům přes vercajk nedávám prostor ). Videokamera se nejlépe drží holou rukou, potažmo oběma. Jenže co lze dělat při ovládání v současné zimě, kdy nás po dlouhých letech mírných zim zkouší příroda klidně teplotami 15÷20 °C pod nulou i přes den? Rukavice nemusí mnoha z nás vůbec stačit, ale CO KDYŽ BUDOU VYHŘÍVACÍ (?), to by mohlo fungovat. Hledání v českém éteru vykrystalizovalo v pořízení modelu, který dnes popíšu. Rukavice W-SPACE 4000mAh od (údajného) výrobce ILWY budou pravděpodobně z Asie, tedy nejspíše z její nejlidnatější země, ale někdo to musel vymyslet a zadat. A tu bych konstatoval, že pojem „Čína“ nemusí být na závadu, zvláště pokud je věcička FUNKČNÍ a na první omak i kvalitní. Nuže - copak si ten blázen pořídil a proč nám to tu sděluje…

Jak vidno z doprovodných obrázků, VYHŘÍVANÉ RUCE (to se mi zalíbilo, už to nemažu ) tvoří jakousi logickou sadu. Vlastní RUKAVICE jsou elegantní, působí solidně, bytelně, jsou slušně zpracované a na mě s dojmem po vybalení, že by cosi mohly vydržet. V sadě jsou přibaleny 2 dvojice nabíjecích akumulátorů, které jsou vždy jako pár spojeny flexibilní propojkou; a jako logické příslušenství i nabíječka s rozbočenou koncovkou pro plnění obou 2článků současně (plus návod). Nabíjení plně vybitých baterií trvá přibližně 4 hodiny, přičemž LED-kontrolka na adaptéru svítí zeleně (po zasunutí do sítě a před připojením nabíjených článků nebo po nabití), pak červeně (nabíjíme oba) nebo žlutě - což zjevně znamená, že méně vyčerpaný už je plný a druhý ještě dobíhá (dobíjecí cyklus trval se žlutou LED asi 1,5 hodiny). OK - máme nabito: a hurá do terénu! Samotné zapnutí ohřevu se spouští buď tlačítkem zvnějšku na hřbetě rukavice nebo prostým zasunutím (neohřáté) ruky do (nevyhřáté) rukavice (tutově bude v RUKÁCH nějaké čidlo či jaká kouzla ). Teplíčko má pak 3 stupně intenzity v rozmezí 30÷55 °C, což indikují TŘI červené LED-diody. Vypnutí se rovná žádná svítící dioda…

Popisované RUCE jsem nejdříve vyzkoušel v největších mrazech v terénu. A konstatuji, že je to PECKA. Sedl jsem do studeného auta (venku -15°C), řídil v teplíčku až k hale, sundal si na vteřinku VĚC, zapnul bundu, zamknul auto, přesunul se do hokejové haly, střídavě reguloval vyhřívání až po dlouhé pauzy a o přestávkách mezi třetinami klábosil a hověl si venku. Nebo jsem třeba opatřil našeho chlupáče obojkem, zamknul dům, nasadil si RUCE a provedl krásné vyvenčení bez strachu o zkřehlé ruce (po ránu teď klidně -18°C)! SUPER, první dojmy excelentní - ale jak to prodat tady, na Webu pro kameramany? Jednoduše: vzal jsem do ruky videokameru při akci v téhle kose a ONO TO JDE! Zpět - vzal jsem VIDEOKAMERU, tedy nikoli amatérský strojek z nejnižší kategorie. A po XF300, XF200 mě napadalo už jen zkoušet XA30, HF G40 a ještě s nasazenou VĚCÍ prubnout Sony AX53 a HF G25. Sony, SORRY, to už bylo moc titěrné a HF G25 jsem pochopitelně taky nedal: neoficiální podmínkou je hlavně kolíbka zoomu a mimo to i dostatečně dlouhý řemínek zápěstního úchytu. Vsuvka: NETVRDÍM, že rukavice jsou určeny na ovládání videokamer, jen ukazuji, že s většími modely to lze. A hlavně: jde přece i o "záchranu" promrzlých rukou čili okamžitou pomoc v terénu! Pár lidem jsem to ukázal a chtějí taky…

Takže kameramanův BOJ se zimou má dílčí bitvu vyhranou a ruce jsou v pohodě. Mám ještě jedno želízko v ohni, byť možná kapku z jiného soudku. Pořídil jsem tenké rukavičky se třemi „dotykovými“ prsty. Vyzkoušeli jsme je na kamerách, fotoaparátech a mobilních telefonech a pro dvě prvně jmenované kategorie nejsou potřeba. Ale právě moderní telefony mají kapacitní displeje a ty nebudou přes látku rukavic reagovat na dotyk. Zmiňuji se o nich hlavně proto, že právě chytrá zařízení jsou dnes běžně použitelná po spárování (foto vlevo) k ovládání videokamer i foťáků a ač vyobrazené rukavičky neodtlumí bůhvíjaký mráz, určitě pomohou v boji se zimou taktéž. Tedy aspoň já jsem těmito rukavičkami vyřešil nedávno každoroční dilema obdarování všech neteří a synovců jednotným dárkem. Jsem strýcem celkem 12ti dětí v rozmezí 3÷15 roků a to se opět povedlo: velikost rukaviček je universální od (dejme tomu) 5ti do 99 let a nejmenší ze všech neteří zatím stejně nemá mobil, takže dostala jinou hračku. Zdejší názorné fotky mohou demonstrovat módně-zimní doplněk dostatečně…

Myslím, že téma je vcelku jednoduché, doplním TEPLO V BOTÁCH a popojdu vyhlížet zase nějakou kameru pro nám bližší téma recenze. Před rokem jsem se zúčastnil památných zápasů brněnské Komety pod širým nebem. Dopředu jsme všichni tušili, že bude MOC ZIMA. První z utkání (mimochodem s Plzní, viz výše) nás vyzkoušelo hodně drsným způsobem! Při tuším -10°C byl každý kousek chodidla vystaven těžké zkoušce: mnohapatrové hlediště s odskočenými stupni o výšce 6tipatrové budovy (!) bylo sestaveno z ocelových roštů, které působily jako propustná přepážka mrazícího boxu. Rovnou napíšu, že tak MOC mi nebyla zima ani v žádnou chvíli na vojně; a že u železničního vojska to nebyl žádný med. Zmíním, že o moc lepší boty a ponožky (než jsem měl) už se asi na trhu sehnat nedaly. Nějak přeživší první utkání, hledal jsem řešení, opět tvrdíc ve vztahu k článku, že přece kvůli kameramanově pohodlí. Ano, měl jsem s sebou menší kamču a natočil i pár klipů, stejně jako vyfotil stále nošeným kompaktem názorné momentky, ale HORKÉ RUCE by se tehdy taky hodily. Zpět k botám…

V šuplíku jsem měl léta nepoužívané vyhřívací vložky do bot na tužko-akumulátory, ale těm se mi nějak nechtělo věřit a ani zkouška funkce mě nepřesvědčila. Pátrání v internetovém éteru našlo jakousi chemickou verzi vložek na jedno použití: a vzhledem k oné (ne)pravděpodobnosti opětovné potřeby jsem do toho šel. Jinými slovy: elektro-vyhřívání bot může být výhodné pro myslivce nebo rybáře, kteří to využijí častěji, ale asi nikoli k použití 1x za „uherský rok“. Vložky jsem nakonec koupil ve více exemplářích u jednoho z E-shopů, kde byly (virtuálně) k mání a oproti běžným zkušenostem došly velmi rychle. Před samotnou akcí jsem se opět pečlivě připravil. Bylo sice o fous tepleji, ale začátek zápasu se Spartou byl dosti zpožděn vystoupením kapely Kabát (momentka výše). Výsledek: Nohy byly nádherně v teple a libůstka je hřála dokonce ještě někdy hodinu před půlnocí, kdy už jsem měl i po uzávěrce v naší rodinné restauraci. Prostě: vyjmu z originálního obalu, kapku zatřepu, vložím do boty a pak si opravdu užívám. Mimochodem: v nabídce jsou i malé polštářky - do menších bot a rukavic. Super…

Závěr? Jsem fanoušek kutilských a nevšedních libůstek. A obzvlášť mě potěší, když se objeví něco, co ještě nějak zajímavě - nejlépe elektronicky - funguje. Pokud jsem poskytl dobrou informaci o našem oboru nebo s ním související, sdělil jsem to rád. A hlavně: psal jsem o něčem, co mě nadchlo - a to je vždycky příjemnější psaní. Hlavní subjekt tohoto článku nebo podobné verze lze najít v docela velkých cenových rozmezích. Popsané HORKÉ RUCE nabízí co do rozsahu velký dodavatel zdravotnických potřeb - a protože jsem za výjimečnou nákupní cenu tamnímu majiteli slíbil reklamní odkaz, slib (opakovaně) plním. Vyzvednutí osobně v Brně, sada se mi zdá velmi fešná; a kabelku na RUCE si musí člověk dodat sám - tady se mohli Číňané víc „vycajchnovat“, ale budiž. Teď se jen ještě popasovat s letní údržbou (aby netrpěly bez činnosti baterie) a případným nabíjením z palubní sítě automobilu nebo Power-banky dovést HORKÉ RUCE k dokonalosti. HOWG…