Sony HDR-CX190 & PJ200: levná kvalitka
Tradiční odstavec odkazů do souvisejících článků ještě doplní Správce. Nostalgie sice není na místě, ale kde jsou ty časy, kdy kvalitní značková VIDEOKAMERA musela být nutně POřÁDNÝM kusem materiálu, potažmo i řádně hmotným. A nadto (nota bene) - kolik ještě nedávno zaplatil amatérský kameraman za slušnou strojovnu, s níž druhdy točil (z dnešního pohledu) relativně podřadné rozlišení tzv. TV-PAL, tedy s pouhými 576ti řádky. Okrajově připomeňme miniaturní počiny firmy Sony, kdy právě za ono zmenšování platili fajnšmekři vyšší cenu: třeba v podobě dlaňových modelů typu PC330, experimentálního formátu micro MV, někdejší velikostní rekord v podobě prcka PC55 nebo podobné zmenšování s třemi čipy PC1000. A pak se to zvrtlo (:-D). Respektive na trh přišel HD-fenomén, který všem majitelům SD-mašinek (s SD-rozlišením) přečaroval jejich miláčky na (obrazně) bezcenný šrot. A protože doba nepřeje měkkým médiím k záznamu, která potřebují složitou mechaniku, HDV-pásku v posledních letech střídají důsledně kartové paměti. Dejme slovo Milanovi, s tím, že ponecháme co nejvíce jeho novátorství…
Úvodem bych chtěl pozdravit čtenáře a předem poděkovat za jejich přízeň. V dnešní recenzi se podíváme na zoubek videokamerám od firmy Sony, HDR-CX190 a HDR-PJ200. Samotný výrobce označuje tuto řadu jako inteligentní a jednoduchou. Obě kamery jsou určeny hlavně úplným začátečníkům, hlavně díky cenové dostupnosti a jednoduché obsluze. Popis začněme vnější stránkou. Rozměry HDR-CX190 jsou Š 56mm × V 51mm × H 107,5mm a hmotnost pak 168 g, což dělá z tohoto modelu velice kompaktní a praktický přístroj. Přestože HDR-PJ200 má oproti výše uvedenému modelu integrovaný projektor, rozměry i hmotnost zůstávají malé (Š 58 × V 56 × H 106,5mm, 210 g). Držení kamer je překvapivě dobré. Lidem s delšími prsty by se mohla hůře ovládat kolébka zoomu. Samotných ovládacích prvků na kamerách moc nenalezneme. Veškerá nastavení se provádí přímo v menu (viz. recenze HDR-PJ10) , které je díky 2,7" velkému LCD dobře čitelné. V HDR-CX190 je použit joystick, jenž je umístěn společně s tlačítkem na přepínání do režimu přehrávání ve výklopné části vlevo vedle displeje…
Ovládání HDR-PJ200 se provádí pouze pomocí dotykového LCD. Tlačítko k aktivaci projektoru nalezlo své místo na těle videokamery - pod výklopným displejem. Stejné umístění má i aktivace přepínání do režimu přehrávání. K zaostření projektoru slouží malé šoupátko umístěné na horní straně displeje. Tlačítka PHOTO a MODE jsou u obou modelů umístěna standardně na horní části těla kamery za kolébkou. Video-spouš je vzadu. Vše by mělo být zřetelné na obrázcích u textu. Snímací čip CMOS Exmor R™ o velikosti 1/5,8 palce je osazen celkově 1,5 milionu obrazových bodů. Objektiv Carl Zeiss® Vario-Sonnar® T* je vybaven elektronickou stabilizací obrazu, nabízí 25násobné optické přiblížení a rozsah ohniskových vzdáleností 2,5 – 62,5 milimetru (pro poměr 16:9 platí tzv. přepočet na 35 mm film 36 až 1080 mm a pro 4:3 pak 44 až 1320 mm). K otevření objektivu je určeno šoupátko umístěné na pravé straně. Zamrzela absence závitu na objektivu, což znemožní použití předsádky nebo alespoň ochranného filtru. Stejně jako u všech modelů s vestavěným projektorem (řada PJ) chybí jakákoli krytka objektivu projektoru, což v praxi znamená, čistit, čistit a čistit…
Obě kamery pořizují FULL HD záznam ve formátu AVCHD s rozlišením: 1920 x 1080/50i(FX) s průměrnou přenosovou rychlostí přibližně 24Mbps. Při této kvalitě není bohužel možné pořizovat fotografie během záznamu. Maximální rozlišení ve foto-režimu je pak 5,3MPx (16:9, maximum 3.072 x 1.728). Další volby jsou 4MPx, 1,3MPx a VGA čili 640x480, přičemž 4M a VGA pouze s poměrem 4:3). Fotografie jsou za dobrých světelných podmínek ucházející stejně jako videozáznam. I pro modelový rok 2012 pokračuje Sony s uložením USB-konektoru s kouskem kabelu do popruhu na zápěstí. Je především určen k přenosu dat z kamery do PC, ale určitě potěší možnost nabíjení akumulátoru pomocí tohoto kabelu. Propojovací konektory jsou umístěny na dvou místech. Pod výklopným displejem na těle kamery našly své místo mini-USB a mini-HDMI. Zástrčka pro nabíjení akumulátoru, AV výstup a slot na paměovou kartu jsou umístěny za výklopným krytem na straně zápěstního řemene. Napájecí článek se pak nabíjí připojením externího zdroje přímo ke kameře…
Balení obou videokamer obsahuje napájecí adaptér, AV-šňůru a prodlužovací USB kabel. Software pro stažení a úpravu záznamu není součástí, ale je k dispozici na stránkách Sony. Zatímco u dražší verze s projektorem se výrobce praštil přes kapsu a dokonce dodal do základní pořizovací sady HDMI-kabel (mini-HDMI z kamery na velký HDMI do dalších přístrojů video-řetězce), u levnější varianty tato praktická věcička chybí. Neopomeňme zmínit akumulátor, který je u obou modelů totožný - konkrétně NP-FV30 s kapacitou 500mAh. Zde výrobce udává s touto baterií maximální výdrž 70 minut. čas potřebný k nabití článku má být AC-nabíječkou 115min, USB-rozhraním pak 150min. Volitelně lze samozřejmě dokoupit i akumulátory s vyšší kapacitou z řady NP-FV. Konkrétně jsou tu možnosti FV50 o kapacitě 1030mAh (AC 155min, USB 280min) nebo NP-FV100 3900mAh (AC 390min, USB 1000min). Výdrž obou větších druhů je přímo úměrná jejich násobkům kapacity…
Galerie ukázek (odstavec v kooperaci celého kolektivu): Do dnešní Galerie vkládáme kromě standardních Videosnímků - tedy coby políček z videa, potažmo z HD-klipů 1920x1080 - tři názorná srovnání s (poněkud dražší a vybavenější) konkurencí, konkrétně Canon HF M46. Nachystali jsme jeden videosnímek, tři srovnávací obrázky a dvě Fotografie, obě s rozlišením 5,3MPx. Polopatisticky doplňme, že snímky jsou už mnoho let (tušíme jen v Exploreru) popsány najetím kurzoru PC-myšky a kliknutím levého tlačítka nachystány ke zvětšení do maximální velikosti nebo stažení na HDD čtenáře. Takže zleva doprava jsou tu dvě ukázky z foto-režimu za použití zoomu pouze Sony (konkrétně CX190), následují 3 snímky pro porovnání s HF-M46 a jeden videosnímek v plné Full HD kvalitě. Největší rozdíl je u videosnímku z šera (pořadí 5), kde jsme názorně demonstrovali právě horší světelné podmínky. V posledním videosnímku je naše brněnská kamenná prodejna před lehkou repasí fasády (:-D)…
Doplňme něco málo z osobních zkušeností z provozu. Kamery se spouští hned po odklopení displeje a po pár vteřinách jsou připraveny k natáčení (samozřejmě nesmíme zapomenout odsunout krytku objektivu :-D). Při nastavení plně automatického výběru scény kamery pořizují za dobrých světelných podmínek pěkný záznam se zmíněným HD-rozlišením a úchvatnými detaily pro každého, kdo se s HD-fenoménem teprve seznamuje. Za zhoršených světelných podmínek nelze očekávat extra kvalitní záznam, ale tmavší šero je možno značně eliminovat použitím funkce LOW LUX, by na úkor kvality (šum typický pro slabé světlo). Zajímavostí je podpora externích reproduktorů u HDR-PJ200 při projekci, což jsme zkoušeli připojením klasických CINCH-konektorů (pouze bílý a červený) k firemní LCD-TV, s velmi pozitivním dojmem z výsledného audio-efektu…
Co napsat závěrem? Přestože firma Sony nedovoluje do svých pamětí modelů kamer s projektory zapsat zpět již vyexportovaná data (videoklipy), samotné promítání je v jisté míře přelomovým efektem. K předchozímu souvětí polopatisticky dodejme, že pro hodnocení výhody vestavěného projektoru by VELMI pozitivně posloužila právě možnost přehrávat jakákoli videa i z dřívějších zážitků jejich prostým natažením na paměovou kartu. Finanční dostupnost obou videokamer je vzhledem k nedávné cenové politice (vysokohorských přirážek za značku Sony :-D) až nečekaná, ale nutnost přizpůsobení nakonec evidentně doběhne i takové OBR velikány, jakým je firma Sony. Subjektivně si dovolím hodnotit, že pro úplného amatéra jde v případě obou modelů o luxusní výbavu za legrační cenu, fajnšmekrům bych ale doporučil nahlédnout do úplně jiných cenových hladin…