MILÁŠCI Petra Jelínka, 3. díl: ÓDA na HDV - Canon HV10 a XLH1

Publikováno: 12. 4. 2024
Autor: VideokameryCZ

Body

Období DOSPÍVÁNÍ každého jednotlivce - natožpak MUŽE - je vedle spousty běžných znalostí a zkušeností dáno i potenciálním zráním názorů či statusu k jeho sestavě domácího A/V-řetězce. Pokud čtenář pochopil první souvětí, má vyhráno: každý zasvěcený Audio-Video Fanoušek se dříve či později (svým dospíváním) dobere k nějakému (svému) přesvědčení, jaké značky jej fascinují či plní představy o „DOKONALÉM KOMPROMISU“ domácího AUDIO - VIDEO vybavení. Což je vedle PC-fenoménů a kuchyně Paní domu nejdůležitejší osou obydlí…

Ať si kdo chce, CO chce, říká, k pořádnému muži patří Videokamera jako k velbloudovi hrby. Ano, parafrázi dávného úvodu VELKÉ legrace televizních, rozhlasových a vinylových bavičů Š+G poznali asi všichni dospělejší. Ale já si opravdu myslím, že nejdůležitější události našich životů mají být zarchivovány v podobě co nejlepší kvality v daném stupni vývoje. Nelitujeme tak dávných nahrávek analogových formátů, protože jsme tehdy „nic lepšího“ neměli k dispozici, ba ani nenadáváme dědečkovi, že nám v roce 1995 natočil svatbu jen kamerou Hi8, protože EXTROVNÍ fenomén miniDV byl na jaře toho roku (ano, skutečně už téměř před TŘICETI lety) SUPERNOVÝ a za doslova astronomické ceny…

Vývoj formátů vrcholí pro velkou část uživatelů momentem, kdy se rozlišení videí už bohužel začíná vzdalovat schopnostem běžného lidského zraku. Mám na mysli i jeho „dospívání“ vůči věku s potřebnými optickými doplňky, především na ostřejší blízko vidění věcí. Petr Jelínek si nemůže stěžovat, ale vetchozrakost je přirozeným projevem opotřebení zraku neboli schopností vidět i předměty zblízka (na monitoru PC, LCD kamery či telefonu) tak SQĚLE, jak původně zdravé oči viděly a jak to kdysi ostříž vnímal. Autor článku druhdy (pomyslně) ničí zkoušecí přístroje Železniční Polikliniky coby (pár sezón) Strojvedoucí svým (tehdy) dokonalým zrakem, ale dospívá…

K VĚCI, Vážení čtenáři. Petr Jelínek si už téměř DVACET let - tedy od „vynálezu“ HD-videa s jeho finesami - myslí, že rozlišení 1080 linií je VRCHOLNÝM STUPNĚM kvality k účelům domácích archivů. TUŠÍM, že můj názor může mnohým znít jako tmářský, zpátečnický či kdoví co ještě. ALE TRVÁM NA NĚM. A minimálně oné VELKÉ DOSPÍVAJÍCÍ ČÁSTI POPULACE jsem se nejspíš i trefil do pocitu. To si takhle roku 2005 přišlo HDV s uvedeným rozlišením 1080. Začíná to JEDNODUŠE: procesory „chroustají“ MPEG a zapisují „jedničky a nuly“ alfanumerické lineární logiky na pásky dosavadního formátu čtvrtpalcové šířky. Mimochodem: cenově VELMI dostupné a jako komprimát pro počítače podobně nenáročné…

Jinými slovy: posloupně každou scénu za předešlou se na pásku zapisuje digitální záznam, ale oproti dnešním
formátům nahrávání se musí mechanicky přetočit (převíjet) například 5 minut, abychom si mohli prohlížet minutu šestou. Jednou věcí je relativní nepohodlí při práci a s tím logicky spojený čas i na stahování videa do PC v reálném čase (ano, hodina trvá 60 minut ). Ale v dnešní době už asi značně přehlíženou výhodou je dosud nepřekonaná archivační výdrž takových nahrávek: miniDV páska s digitální nahrávkou se jeví i po 30ti letech (!) jako pořízená včera. Pojďme se podívat na formát HDV ještě z jiného úhlu…

HDV jako HIGH DEFENITION VIDEO představuje UŽ vysoké rozlišení, ale v MPEG2 coby obrazové a MPEG1 zvukové stopě - logicky synchronně čili současně. Z dnešního pohledu na problematiku jde o GENIÁLNÍ formát mj. v tom, že editaci HDV zvládá celkem předpotopní konfigurace PC, klidně s jedním jádrem a taktovací rychlostí i pod 2GHz. Po nástupu šílených komprimátů H264/265 a růstem datových toků - to hlavně u Vyšších rozlišení - se požadavky na sestavy železa zvyšují VELMI razantně. Otázkou je, kolik z té náročnosti JE nutných a kolik si vývojáři a výrobci HW a SW přihrávají navzájem…

Vidím, že jsem už napsal velkou kopu textu, teď zbývá vytáhnout z ní funkční telefon, což má být metafora k ikonické scéně z Jurského parku 3 V titulku mám dvě z nejzajímavějších Videokamer, které byly právě pro formát HDV doslova symbolickými. Jděme na tu menší. Canon HV10 se zjevil jako excelentní dlaňka v roce 2006, tedy následující sezónu po slavnostním úvodu HDV v podobě Sony HDR-FX1. DOKONALÁ ROZKOŠNOST světově jediné HDV-kamery v této velikosti a uspořádání uchvátila nejednoho fanouška oboru. I Autor dnešní ÓDY tenkrát zvolá „Ó můj Bože, jaká krása“, ale drze v angličtině, BO je to víc CCOL. Jednu krasavici ostatně nabízíme i v našem VIDEOBAZARU…

MZEUM VIDEOKAMER vlastní jeden exemplář v naprosto dokonalém plně funkčním stavu, který se sice musí napájet větší baterií (originální tenká černá už to nedává), ale NÁDHERNÁ mašinka se všemi pěti P je okouzlující! Už jen svítící modré HDV na LCD a až na 2 výjimky VEŠKERÁ konektivita na takhle malé mašince fascinuje každou technickou dušičku a potěší oko. Ony dvě výjimky tvoří HDMI a mikrofonní vstup, ale vůči HIGH výbavě KRÁSKY nutno přimhouřit oči. Kromě SKVĚLÉHO automatu je tu HAFO manuálů, nechybí dokonce ZEBRA (indikace přepálení scén) nebo PEAKING čili pomocník ostření…

DOKONALOU DLAŇOVKU má zatím stále v provozu zřejmě mnoho uživatelů: ale proč ne, když je až tak SQĚLÁ, že ano. Autor textu si sám VELMI dobře pamatuje tu situaci, když má v hledáčku svatební prstýnky právě touhle miniaturou, zatímco HLAVNÍ kameru hlídá někdo z rodiny a právě tato BEAUTY si odvede bezkonkurenční práci v detailu. Bombastický poměr cena/výkon byl u miniatury oceňován až tak, že ji i dnes kupují jako bazarovou někdejší vyznavači právě tohoto formátu a této mašinky. Ostatně: nemá čtenářská EQUIPA snad tentýž (Dobrý?) dojem, když se zahledí a zamyslí (?). Coby jeden z podpůrných důkazů přidávám odkaz z recenze na dávný zahraniční test a porovnání s FX1…

OBŘÍ Canon XLH1A. Nádherná kráska - a coiby XLH1 (bez A, rok 2006) - byla světově PRVNÍ HDV s výměnnými objektivy, JE v maloobchodní nabídce od roku 2008. Tedy téměř dva roky po prvničce firmy Canon HV10; de facto stejně za uvedením „Drtící zbraně“ XHA1/S - ta přichází v říjnu 2006. Mimochodem shodně s dlaňkou HV10, ale podle japonských pramenů a v listopadu oproti září u miniaturní kolegyňky. Zbývá dodat - coby pochlubení pro naši firmu - že model XHA1/S u nás napočítal u obou verzí XH A1 i „lepšího“ XH A1S celkem 77 (!) prodaných kusů, což prý bylo k výměře naší Prodejny úplně NEJVÍC NA SVĚTĚ a v Japonsku to o nás dle dostupných informací FAKT věděli…

Dvě informace k tomuto OBŘÍMU modelu Videokamery (opět jsme zpět u XL H1). Budiž ty, že v době jejího uvedení na trh šlo o nejdražší maloobchodní Videokameru; a druhou zprávou budiž ta, že pro opravdu PROFESIONÁLNĚ uvažující kameramany neměla v podstatě žádné konkurentky, bereme-li maloobchodní sortiment HDV a pořizovací ceny v podobném „gardu“ neboli tehdy srovnatelné třídě MAŠIN. Podíváme-li se na OBROVSKÉ možnosti manuálních ovládání, vidíme na VYMAKANÉM přístroji doslova až ČERTOVSKÉ množství takových hejblat. Zkusme se mrknout podrobněji…

Zepředu od sluneční clony jsou na MASIVNÍM objektivu hned tři prstence manuálních řízení, směrem dozadu jsou tu na vnější šasi STROJE vyvedeny všechny myslitelné čudlíky pro VŠE z „ručních“ nastavování, přičemž si samozřejmě tahle vyspělá VIDEOKAMERA poradí prakticky ve všech situacích na plný automat. Doslova GIGANTICKÝ okulár hledáčku ukrývá prostě obrazovku, která jako displej poskytuje dokonalý přehled o scéně svou úhlopříčkou 2,4“, tedy přes optický kukr s možností seřízení podle dioptrického stavu uživatele. Čtenář a Fanoušek oboru dozajista odezírá, které FIČURY (jak by napsal můj slovutný kolega O. NEFF) tahle BOMBASTICKÁ STROJOVNA umí…

Ještě k Záznamu HDV. Poměrně velká část uživatelů - především z řad živnostenských točičů a profesionálů s různými výstupy či výsledky svých prací - natáčela (anebo dodnes natáčí) svá filmová díla kamerami HDV. Jenomže nikoli na pásku čtvrtpalcové šířky, jako amatéři, ale na externí Harddisk, který má svůj algoritmus “nabírání“ a hlavně Fire-Wire vstup. V praxi si tak každý z těchto racionálních kameramanů ušetří OBROVSKÉ výdaje s pořízením nové kamery a současně využívá VŠECH výhod tohoto HDV-formátu, které jsou zmíněny za úvodem...

HISTORIE je nedílnou součástí dneška! Zmiňovaný slovní bonmot (jak říká mládež) vytuním o citát - Ti, kdo nepamatují minulost, jsou odsouzeni ji zopakovat. Citát je možná do dnešního článku vážný až i dramatický. Ale historická sounáležitost STROJŮ všech oborů - automobily počínaje - může fanouškovi takových MILÁŠKŮ pohladit duši hračičky. A ona duše fanouška VIDEOTECHNIKY může v našem případě za všechny „techno-endorfiny“, které ženou vpřed každého z oné masy nadšených duší Videotechniky. Petr Jelínek Fanouškem oboru JE a ještě mnoho ze svých MILÁŠKŮ představí v následujících dílech MILÁŠKŮ…